Svatojánské dění na Ohništi
Uplynulý bádací víkend probehl v grandiózním stylu. Protože jsme vedeli, jak nárocná akce nás ceká, bylo predem domluveno, že v pátek vecer dáme max. 2-3 kousky a že pujdeme brzy spát. Ovšem magické datum, kdy svátek má Jan zpusobilo, že v poklidné atmosfére Polovnické se náhle objevil náš bývalý predseda Jano. A prestože v Jáne byly slavnosti s velkou návštevností, tak nás znenadále poctil svou prítomností – a zrovna v den svých kulatých narozenin. Tímto nás vytrhl z letargie a nastolil jiné svižnejší porádky… Takže jsme šli spát pet hodin pred budíckem, ale o co méne jsme naspali, o to více se sešlo lidí. A práve zde bych chtel vyzdvihnout prínos zahranicních expedic. Na Ohništi nás vetšinou bývá jako šafránu, chtel jsem ríci, že se málokdy sejdeme více jak ve dvou. Pritom ve skutecnosti není šafránu na Ohništi vubec málo. Zde na loukách je ho naopak nebývalé množství. Takže nebýt cesty do Makedonie, nebyla by ani tato akce. Práve až tam, mnoho kilometru od vlastní hroudy si cesko-slovenští kluci domluvili akci do Havrana. A v momente, kdy zacali lidi vystupovat z aut, nemohl jsem se jich dopocítat. Prsty dvou rukou mi nestacily: bylo nás celkem 16 plne akceschopných borcu (a borkyn).
