Skončila říje, a to znamená, že jsme konečně mohli vystoupit na horu. Celý minulý měsíc jsme respektovali přání myslivců a v tomto období je necháváme na pokoji a nerušíme naší přítomností jejich „sledování“ vysoké… Na rozdíl od Holúbeka jsme postoupili jen o zhruba dva metry. Zato zcela vyjímečně v suchu, bez bláta – jen práce s čistým kamením. Nemá cenu popisovat práci – ale zabádali jsme si pěkně. O čem ale chci psát, je zcela z jiného soudku.
Bol opretý na dohodnutom mieste, ale ked sme zhánali Igora aby sme sa dohodli na protihodnote, tak ho zrazu nebolo. Igor aj touto cestou Ti dakujeme, podobne ako aj za zlatý cakan, ktorý doteraz verne slúži. No a dnes 18. 10. prišiel cas rebrík do Bakuninovho komína nainštalovat. Na milimeter presne vošiel do prázdneho žiguli. Ak by bol len o trochu dlhší, tak by sme ho dnes veru nedoviezli do Jánskej doliny. Spolu s jaskyniarmi z Liberca B. Homolkom a R. Janouškom sme ho opreli, zakopali (sedí ako uliaty) a rozlúcili sa s mladým nádejným jaskyniarom z Liberca a jeho otcom, ktorý ho vyviedol von. My sme išli sondovat do komína s vodným tokom. B. Homolka išiel prezriet sifón Tichú tônu, kde by sa mohol v budúcnosti potopit a vrátil sa ku nám. My s Radkom sme zatial zacali kopat v plazivke, kde sa predtým vystriedali P. Novácek, P. Magdolen, S. Votoupal a M. Lisý na 5 akciách. Asi po hodine kopania sa ukázala v strope výkopu diera. Po rozšírení sme prešli do malej sienky. Radek sa dostal dalej v plazivke s vodou údajne 20 metrov, takže možno odhadnút nový postup na 30 metrov. Tak sa tešíme z tohto postupu, ako aj z nádherného jesenného dna. Budúcnost výkopu sa zdá slubná, teda dá sa tu dalej kopat… Sintrové sifóny 1 a 2 v Jaskyni zlomísk boli takmer na pôvodnej úrovni ako pred cerpacím pokusom, teda za dva týždne sa skoro naplnili Pre stránku SK Nicolaus napísal Peter Holúbek
